Jak říkali staří Římané - "Jakákoli definice v občanském právu je nebezpečná, protože jen zřídka nemůže být zpochybněna" (latinsky: ""Omnis definitio in iure civili periculosa est: parum est enim, ut non subverti posset"). Jak se však dnes ukazuje, jak chybné zákonné definice, tak absence jakýchkoli definic ohrožují právní jistotu, bezpečnost obchodu a v konečném důsledku i efektivitu soudního řízení.
Účelem námi poskytované právní pomoci je také náprava nedokonalostí legislativní techniky. Při přípravě, kontrole a sjednávání smluv se snažíme maximálně zohledňovat zájmy klienta, obsah smlouvy přizpůsobit jeho individuálním potřebám. Často je však na opravu obsahu samotné smlouvy již pozdě, protože již byla podepsána a situace klienta vyžaduje ochranu jeho práv u soudu. Pak byste se měli zaměřit na racionální a zároveň pro klienta příznivý výklad smlouvy, stanovení procesní taktiky a shromažďování důkazů.
Jedním z příkladů hrozeb způsobených neexistencí zákonné definice je čl. 128(1)1občanského soudního řádu. Procesní dokument předložený profesionálním advokátem by měl podle svého obsahu obsahovat „jasně oddělená prohlášení, tvrzení a závěry, včetně žádostí o důkazy". Zákonodárce nedefinoval, co je třeba chápat pod pojmem „jasné oddělení", proto již vidíme žaloby obsahující vzorec: "Výslovně rozlišuji následující tvrzení, tvrzení a závěry: .... Zákonodárce navíc nedefinoval, co „prohlášení, tvrzení a závěry a zda např.prohlášení" existuje také popření.
Diskutovaný problém, na rozdíl od zdání, není pouze teoretický. Zákonodárce ve výše uvedeném ustanovení označil sankci za podání žádosti o důkaz v odůvodnění dovolání. Takové žádosti se považují za neohlášené. Neexistuje však žádná výhrada, pokud jde o důsledky situace, ve které podle názoru soudu „prohlášení, tvrzení a závěry nebyly dostatečně jasně rozlišeny v obsahu podání. V této oblasti zatím nebyla zavedena žádná praxe. Je tedy možné, že u některých soudů dojde k výkladu, podle kterého porušení výše uvedených požadavků nezpůsobuje žádné negativní důsledky, a u jiných - že tyto nedostatky odůvodňují vrácení dopisu na základě normy čl. . 130 odst. 1a § 1 občanského soudního řádu2, čímž se řízení zbytečně prodlužuje.
Shrneme-li to, vždy prohlašujeme, že při poskytování právní pomoci, včetně přípravy procesních podkladů, budeme dbát maximální péče. Těžko se však ubráníme hodnocení, že i přes „nápravné“ záměry zákonodárce může mít zavedená novela (alespoň dočasně) negativní dopad na efektivitu civilního řízení. Na základě naší dlouholeté soudní praxe a s přihlédnutím k profesionalitě právních zástupců se domníváme, že ustanovení čl. 128 odst. 1 občanského soudního řádu jako zbytečné. Doufáme také, že Nejvyšší soud a obecné soudy napraví chybu zákonodárce tím, že normě čl. 128 odst. 1 občanského soudního řádu.
Tento záznam obsahuje obecné informace o diskutovaném právním problému. Nepředstavuje právní poradenství ani řešení konkrétního případu nebo právního problému. Vzhledem k jedinečnosti každého skutkového stavu a proměnlivosti právního stavu doporučujeme vyhledat právní pomoc naší advokátní kanceláře.
Výše uvedené předpisy:
[1] čl. 1281 Dopis předložený stranou zastupovanou právníkem, právním poradcem, patentovým zástupcem nebo generálním prokurátorem Polské republiky by měl obsahovat jasně oddělená prohlášení, nároky a závěry, včetně žádostí o důkazy. Obsahuje-li dopis odůvodnění, nemají důkazní požadavky podané pouze v tomto odůvodnění účinky, které zákon s jejich podáním účastníkem spojuje.
[2] čl. 1301a§ 1. Pokud procesní písemnost předložená právníkem, právním poradcem, patentovým zástupcem nebo generálním prokurátorem Polské republiky nelze z důvodu nesplnění formálních podmínek správně postupovat, předseda senátu písemnost vrátí bez požadavku na jeho opravu či doplnění. Nesprávné označení podání nebo jiné zjevné nepřesnosti nebrání řádnému zpracování a uznání podání.