Polská společnost s ručením omezeným (sp. z o.o.) a její ukrajinská obdoba, товариство з обмеженою відповідальністю (TOV), jsou právní formy oblíbené mezi podnikateli v obou zemích. Srovnání těchto normativně podobných konstrukcí vede k závěru, že mají mnoho společných prvků, které z nich činí atraktivní právní nástroje zejména pro malé a střední podnikatele. Obě společnosti získávají právní subjektivitu, a jsou tedy samostatnými subjekty schopnými uzavírat smlouvy, nabývat práva, přijímat závazky nebo vystupovat v soudních řízeních. Společníci v obou případech osobně neručí za závazky společnosti a jejich riziko je omezeno výší vloženého kapitálu. Struktura orgánů je v obou případech analogická: představenstvo (ředitel nebo správní rada v TOV) řídí každodenní činnost, valná hromada přijímá strategická rozhodnutí a může být zřízena dozorčí rada.
Založení společnosti
Proces založení polské s. r. o. a ukrajinského TOV se liší z hlediska formálních požadavků, nákladů a doby potřebné k jejich registraci.
V Polsku může sp. z o.o. založit jedna nebo více fyzických či právnických osob, včetně cizinců, bez omezení pro občany EU/EHP.
Polská společnost s ručením omezeným však nemůže být založena pouze jinou jednočlennou společností s ručením omezeným (článek 151 § 2 ZOK). To je jeden z významných praktických rozdílů oproti úpravě založení TOV. Ukrajinské právo kapitálových společností je v tomto ohledu velmi liberální a v zásadě zde nestanoví žádná omezení. To znamená, že například polská jednočlenná společnost s ručením omezeným může založit ukrajinskou TOV a být jejím jediným společníkem (s výjimkami pro specifická odvětví).
Minimální základní kapitál polské s.r.o. je 5 000 PLN a hodnota akcií musí být alespoň 50 PLN. Společenská smlouva zpravidla vyžaduje formu notářského zápisu. Je možné využít zjednodušený systém S24, kde registrace probíhá online na základě vzorové smlouvy.
Zápis společnosti s ručením omezeným, stejně jako všech obchodních společností podle polského práva, probíhá v občanskoprávním řízení, které není procesní, a rejstřík podnikatelů Národního soudního rejstříku (KRS) vedou obecné soudy.
Proces registrace u KRS je formalizován. Náklady zahrnují soudní poplatky, notářské poplatky (v závislosti na výši kapitálu) a daň z občanskoprávních úkonů.
Použití šablony uvedené v informačním systému S24 neumožňuje upravit mnoho otázek. Pokud tedy chtějí společníci zavést nestandardní nebo pokročilejší řešení společenské smlouvy, je nutné využít tradiční způsob uzavření společenské smlouvy před notářem. Ve společnosti založené prostřednictvím internetu s využitím systému S24 není možné pokrýt základní kapitál nepeněžitým vkladem.
Členy správní rady polské společnosti s ručením omezeným mohou být fyzické osoby s plnou způsobilostí k právním úkonům. Není nutné, aby členové správní rady byli polskými občany. K žádosti o zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být přiloženo prohlášení členů správní rady o jejich adrese pro doručování. Pokud se jedná o adresu mimo Evropskou unii, musí být uvedena plná moc pro doručování v Polsku. Členy správní rady jmenuje a odvolává valná hromada.
V případě TOV není od roku 2016 stanoven minimální požadavek na základní kapitál - jeho výši určují stanovy a vklad může být peněžitý nebo nepeněžitý. V případě peněžitého vkladu tedy může základní kapitál činit 1 UAH. Společenská smlouva (stanovy) může být stejně jako v Polsku vzorová nebo individuální, což poskytuje větší flexibilitu.
Registr společností na Ukrajině je veden v administrativním systému - TOV je zapsán v Jednotném státním registru právnických osob, fyzických osob - podnikatelů a nevládních organizací. Registrace se provádí u tzv. státního registrátora/státního registrátora. Registraci lze provést rychleji než v Polsku, ačkoli proces je rovněž formalizovaný a vyžaduje přípravu a předložení příslušných dokumentů.
Na tomto místě je třeba zmínit, že navzdory válce fungují rejstříky a právní postupy na Ukrajině bez větších poruch (samozřejmě s výjimkou oblastí přímo postižených válečnými událostmi).
Výkonným orgánem TOV je nejčastěji ředitel jednající samostatně, může však být jmenováno představenstvo.
Nerezidenti, kteří působí jako ředitelé, potřebují pracovní povolení a ukrajinské daňové identifikační číslo. Také zakladatel / společník TOV musí mít ukrajinské daňové identifikační číslo. Získání pracovního povolení pro zahraničního ředitele je standardizovaný a méně komplikovaný postup než pro ostatní zaměstnance.
Odpovědnost ředitelů společností vůči věřitelům.
Odpovědnost členů orgánů polské s. r. o. a ukrajinského TOV se liší jak rozsahem, tak přísností.
V Polsku je klíčovým rizikem odpovědnost vůči věřitelům podle článku 299 zákoníku obchodních společností. V zásadě platí, že pokud se exekuce vůči společnosti ukáže jako neúčinná a představenstvo nepodalo návrh na konkurz včas (tj. 30 dnů ode dne, kdy se společnost stala insolventní, tj. kdy společnost ztratila schopnost plnit své splatné peněžité závazky), ručí její členové vůči věřitelům společnosti za závazky společnosti společně a nerozdílně. Člen představenstva se může odpovědnosti vůči věřitelům společnosti zprostit, pokud prokáže, že nezavinil, že nebyl včas podán návrh na prohlášení konkursu, což může vyplývat z různých okolností, které bude soud v konkrétním případě zkoumat a posuzovat.
V TOV jsou pravidla odpovědnosti méně přísná. Zatímco ředitel (nebo členové představenstva) odpovídá společnosti za škodu vzniklou porušením zákona nebo stanov, na rozdíl od řešení v článku 299 zákona o obchodních společnostech na Ukrajině neexistuje ustanovení, které by automaticky činilo ředitele odpovědným za závazky TOV v případě jeho platební neschopnosti.
Společnost Polska sp. z o.o. tak staví členy představenstva do rizikovějšího postavení vůči věřitelům.
Provoz společnosti a zdanění.
Formalizmus fungování orgánů v polské sp. z o.o., včetně např. pravidel týkajících se pořizování zápisů z činnosti jejích orgánů, je mnohem vyšší než v TOV. Formalismus ve společnosti s ručením omezeným se projevuje i v případě, kdy je společnost s ručením omezeným jediným vlastníkem. V takové situaci je v některých případech nutné dodržet zvláštní formu právních jednání, kterých se společnost účastní (čl. 173 § 1 ZOK, čl. 210 § 2 ZOK). To vše má vliv na způsob a rychlost fungování společnosti, ale také na praktickou možnost výkonu práv společníků, jistotu obchodování, přístup k informacím.
V ukrajinském TOV je méně formalismu, což urychluje rozhodovací procesy. Pro prohlášení jediného společníka zpravidla stačí jednoduchý písemný formulář. V posledních letech byla zavedena řada zjednodušení v reakci na obtíže vyplývající z ozbrojeného konfliktu (např. možnost přijímat usnesení na dálku).
Společnost Polska sp. z o.o. podléhá dani z příjmů právnických osob, jejíž základní sazba činí 19% ze základu daně. Pro malé poplatníky a začínající podnikatele je k dispozici snížená sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 9% ze základu daně z příjmů.
Základní sazba daně z příjmů právnických osob na Ukrajině, která je ekvivalentem polské daně z příjmů právnických osob, činí 18% ze základu daně. Ukrajinská společnost TOV má také obecně možnost zvolit si alternativní formu zdanění za předpokladu, že se poplatník vejde do zákonem stanoveného limitu ročního příjmu. Kromě osvobození některých činností, jako jsou hazardní hry nebo obchodování s měnou, může ukrajinská TOV využít zjednodušené zdanění (tzv. jednotnou daň) ve skupině 3, u níž sazby daně činí - v závislosti na tom, zda je společnost registrovaným plátcem DPH - buď 3%, nebo 5% ze základu daně z příjmů. Ke každé z těchto sazeb se připočítává dalších 1% tzv. jednotné daně. válečná daň, který se rovněž vypočítává z příjmů. Možnost využívat takto nízkých daňových sazeb v rámci jednotné daně má význam zejména pro malé, včetně začínajících podniků, což činí z TOV mimořádně atraktivní daňový nástroj. Pokud navíc vezmeme v úvahu, že ukrajinská DPH je rovněž nižší než polská (základní sazba je 20%), perspektiva zahájení podnikání na Ukrajině rozhodně stojí za zvážení.
Shrnutí.
Polská společnost s ručením omezeným a ukrajinský TOV jsou právní formy s podobnou strukturou, které nabízejí omezené ručení a možnost podnikání fyzických a právnických osob, včetně cizinců. Jejich volba oproti jiným formám podnikání dostupným v jednotlivých zemích závisí na rozsahu podnikání, rozpočtu a preferenci právní stability a provozní flexibility, jakož i na řešení daňového systému. Vzhledem k tomu, že pro některá odvětví je mimo jiné běžnou podmínkou účasti ve výběrových řízeních určitá doba podnikání (např. 2 roky ve stavebnictví), stojí za zvážení, zda se zahájením podnikání na Ukrajině nadále vyčkávat.
autoři:
Michał Wojtyczek – právník odpovědný za ukrajinské zastoupení
Maciej Oczkowski – advokát
Tento záznam poskytuje obecné informace o diskutované právní otázce. Nepředstavuje právní poradenství ani řešení konkrétního případu nebo právního problému. Vzhledem k jedinečné povaze každého skutkového stavu a proměnlivosti právního stavu Vám doporučujeme obrátit se na advokátní kancelář o právní radu.