Komerční námořní přístavy jsou klíčovými prvky ukrajinského dopravního systému a hrají důležitou roli v mezinárodním obchodu a hospodářském rozvoji země. Ukrajina má díky své příznivé geografické poloze dostatek příležitostí k rozvoji námořního sektoru. Přitahování kapitálu – domácího i zahraničního – vyžaduje mimo jiné existenci jasného regulačního rámce. Důležité je také neustále zlepšovat fungování námořní a přístavní správy.
1. Ekonomická data a další1
Přístavní průmysl hraje důležitou roli v rozvoji ukrajinské ekonomiky. Celkové výnosy generované trhem služeb v ukrajinských námořních přístavech od roku 2016 do zahájení úplné ruské invaze činily minimálně 1,7 miliardy USD ročně, což v tomto období vždy přesáhlo 1-21 TP3T HDP země.
Obchodní námořní přístavy Ukrajiny jsou primárně vstupní branou pro vývozní produkty pocházející z národních agroprůmyslových, těžařských a hutnických komplexů a importovat všechny druhy surovin, včetně uhlí a železné rudy, široce používaných v průmyslu, stejně jako dovoz kontejnerového nákladu, který představuje přibližně 40% (včetně 28,5 miliard USD v roce 2016) objemu zahraničního obchodu Ukrajiny.
V kontinentální části Ukrajiny na Černém moři, Azovském moři a deltě Dunaje je 13 obchodních námořních přístavů: Reni, Izmail, Ust-Dunajsk, Belgorod Dnistrovsky, Čornomorsk, Odessa, Južnyj, Mykolajiv, Olvia, Cherson, Skladivsk a v současnosti obsazené okupanty: Berdjansk a Mariupol. Jejich celková průchodnost je 240 milionů tun nákladu ročně a délka kotviště je přibližně 43 km.
V současnosti jsou největšími přístavy využívanými Ukrajinou: Južnyj, Oděsa, Mykolajiv a Čornomorsk, které představují přibližně 801 TP3T z celkové propustnosti ukrajinských námořních přístavů. Jejich klíčovou výhodou je přítomnost hlubinných přístupů umožňujících manipulaci s velkotonážními námořními plavidly.
Ostatní ukrajinské námořní přístavy dnes mohou přijímat lodě s menším ponorem. V případě těchto přístavů zajišťují manipulaci s nákladem převážně státní spediční společnosti, na rozdíl od čtyř největších přístavů, kde již začíná být větší podíl soukromého sektoru.
Podle výsledků operací před totální invazí se ukrajinské námořní přístavy z hlediska počtu tun překládky umístily na druhém místě mezi zeměmi Černého moře a Azovské pánve. Zároveň je v žebříčku námořních přístavů v regionu přístav Južnyj na třetím místě a přístavy Oděsa, Mykolajiv a Čornomorsk na pátém, sedmém a osmém místě. Přítomnost hluboké vody v námořním přístavu Južnyj se blíží hloubce až 21 metrů (19 m v blízkosti nábřeží) a dává mu vedoucí pozici v žebříčku a schopnost ovládat plavidla Capesize. Další pozitivní vliv na další dynamiku jejich rozvoje má skutečnost, že překládkové činnosti v těchto čtyřech největších přístavech vykonávají především nestátní podniky.
2. Konkurenční výhody
V současnosti zjevná rizika pro investice do přístavního sektoru souvisejí s pokračujícími nepřátelskými akcemi, což však neodrazuje investory, včetně hlavních světových hráčů v odvětví námořní dopravy.
Nepochybnými výhodami ukrajinského přístavního průmyslu v povodí Černého moře a Azova jsou:
- výhodná geografická poloha námořních přístavů na křižovatce mezinárodních dopravních koridorů tranzit nákladní toky do az Evropy, Asie a Středního východu;
- relativně malá vzdálenost těchto námořních přístavů od center spotřeby a výroby vyváženého ukrajinského zboží a vytváření hromadného nákladu;
- dostupnost volných oblastí v blízkosti přístavů, které představují rezervu pro jejich budoucí rozvoj;
- dostupnost hlubinných přístupů a dostatečná kapacita pro manipulaci a skladování široké škály zboží pro vývoz, dovoz, tranzit a kabotáž;
- přítomnost dopravních uzlů v námořních přístavech poskytujících technické možnosti pro překládku z/do všech druhů dopravy – potrubní, železniční, silniční, říční;
- související s existencí výše uvedeného dopravní uzly, vysoký potenciál námořních přístavů pro překládku železných kovů, uhlí, koncentrátů železné rudy, ale i obilí, které jsou v současnosti hlavními položkami zahraničního obchodu Ukrajiny;
- přímé železniční spojení se sousedními zeměmi;
- možnost překládky pro říční přepravu zboží z/do zemí Evropské unie s přístavy na Dunaji;
- existence právního regulačního rámce, který podporuje neustálé zvyšování podílu soukromých investic v přístavní oblasti;
- vysoká dostupnost specialistů včetně kvalifikovaných pracovníků v přístavním a loďařském průmyslu, který se zde rozvíjí desítky let.
Mnoho podrobných praktických informací a údajů obsahuje zveřejněný Návrh strategie rozvoje námořních přístavů Ukrajiny na období do roku 2038, jehož odkaz je vlepen pod tímto textem.
3. Právní rámec
Hlavním právním aktem upravujícím činnost námořních přístavů a upřesňujícím pravidla pro investování do přístavní infrastruktury je zákon Ukrajiny ze dne 17. května 2012 č. 4709-VI o námořních přístavech Ukrajiny. Upravuje režim správy přístavu, dělbu kompetencí mezi správou přístavu a ostatními státními orgány působícími v její oblasti, jakož i základní vztahy se soukromými provozovateli.
Činnosti posledně jmenovaného v přístavech se vyvíjejí především na základě několika právních struktur. Vzhledem ke strategickému významu námořních přístavů pro národní hospodářství Ukrajiny je otevření se větší účasti soukromých provozovatelů na jejich provozu obvykle spojeno nejen s uvalením konkrétních peněžních výhod na ně, ale také s povinností realizovat konkrétní investice do terminály. Slouží především k dosažení druhého cíle koncesí a partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), a v menší míře nájemní smlouvy. Strategické úvahy diktují, že soukromí operátoři mohou provozovat pouze jednotlivé terminály.
Důležitým nástrojem v rozvoji přístavní infrastruktury je zákon Ukrajiny ze dne 3. října 2019, č. 155-IX, o koncesích. Umožňuje soukromým společnostem získat právo stavět a spravovat přístavní zařízení. Koncesní smlouvy se často používají při realizaci velkých infrastrukturních projektů vyžadujících značné investice, zejména modernizace nebo výstavby nových terminálů a přístavních zařízení. Koncese je složitější nástroj a je určena na delší dobu platnosti než nájemní smlouva. Skutečnost, že koncesionář nejen využívá nemovitosti a infrastrukturu závodu k platbám nájemného, jak je tomu i v případě nájemní smlouvy, ale také podléhá různým investičním závazkům, které jej zavazují k modernizaci nebo rozšíření zařízení, činí koncese nástroj nejčastěji používaný veřejnými subjekty k provozování infrastruktury, jako jsou přístavní terminály.
Pokud jde o předání nemovitostí patřících veřejným subjektům v pronájem, právní vztahy jsou v tomto případě upraveny občanským zákoníkem a hospodářským zákoníkem Ukrajiny a zákonem o nájmu státního a obecního majetku. Jak již bylo uvedeno výše, rozsah povinností nájemce je poměrně úzký a doba trvání smlouvy je kratší než v případě koncese.
Z pohledu ukrajinského státu je koncese zjevně výhodnější variantou než privatizace podniky existující v přístavech. V případě koncesí si stát ponechává vlastnictví nemovitostí a alespoň části infrastruktury (privatizační procesy v tomto sektoru zatím nebyly úspěšné).
Jednat dál PPP vymezuje právní základ pro spolupráci státu se soukromými investory, upravuje podmínky koncesních smluv a udělování oprávnění investorům provozovat infrastrukturní zařízení. O PPP, které se stává stále více využívaným mechanismem pro získávání soukromého kapitálu pro velké investice, mimo jiné do přístavní infrastruktury, jsme již psali:
Celní a daňové předpisy (zejména ukrajinský celní kodex a daňový řád Ukrajiny) rovněž ovlivňují konečnou bilanci investic pro subjekty, které se budou podílet na využívání a rozvoji přístavní infrastruktury. Platné předpisy mimo jiné stanoví: možnost získání daňových zvýhodnění pro podniky realizující investiční projekty v přístavech, jakož i zjednodušení celních postupů při dovozu zařízení a materiálů nezbytných pro výstavbu a modernizaci zařízení přístavní infrastruktury.
Právní prostředí důležité pro provozovatele přístavů zahrnuje i nařízení a nařízení ministra infrastruktury Ukrajiny. Tato kancelář je odpovědná za rozvoj a implementaci strategie rozvoje přístavní infrastruktury, jakož i za řádnou regulaci investičních procesů v této oblasti. Ministr infrastruktury také dohlíží na realizaci investičních projektů v jednotlivých přístavech, koordinuje spolupráci se soukromými investory.
Propracovaná a jasná právní úprava investic do přístavní infrastruktury na Ukrajině je jedním z nejdůležitějších faktorů určujících příliv zahraničního kapitálu. Zdá se, že ukrajinské úřady tyto potřeby uznávají, zejména proto, že navzdory válce fungují ukrajinské přístavy velmi efektivně.
autoři:
Michał Wojtyczek – právník odpovědný za ukrajinské zastoupení
Svitlana Nemertsalova – právnička na Ukrajině
1Zdroje dat:
- Státní agentura pro obnovu a rozvoj infrastruktury Ukrajiny:
https://restoration.gov.ua/press/news/55759.html;
- Návrh strategie rozvoje námořních přístavů Ukrajiny na období do roku 2038:
Tento záznam poskytuje obecné informace o probíraných tématech. Nepředstavuje právní poradenství ani řešení konkrétního případu nebo právního problému. Vzhledem k jedinečnosti každého skutkového stavu a proměnlivosti právního stavu doporučujeme vyhledat právní pomoc naší advokátní kanceláře.